Zánětech kostí, kloubů, revmatismu, osteoporóze. Působí proti stafylokokům, e-coli a jiným druhům bakterií.
Hojí záněty střev, působí i na cizopasníky. Bylina podporuje prokrvení srdečního svalu. Používaná léčebná
forma je tinktura z pupenů – gemmoterapie, která v sobě obsahuje účinné látky z celé rostliny.
Obecný popis:
Středně velký strom. Koruna vejčitě podlouhlá, u starších jedinců až jehlanovitá. Plnodřevný kmen, dřevo
sytě žlutočervené s tmavými zónami, měkké, jemně pórovité, s četnými dřeňovými paprsky. Listy olše jsou
střídavé, řapíkaté, široce vejčitého tvaru, 4-10 cm dlouhé, většinou s vykrojenou špičkou a klínovitou
bází. Na obvodu jsou dvakrát mělce pilovité a lehce zvlněné, lysé; po obou stranách mají 5-8 párů žilek,
v jejichž úžlabí se na rubu nacházejí žlutavé chomáčky chlupů. Rub listu světlejší, líc je leskle tmavozelený.
Mladé lístky lepivé. Na podzim se listí nijak nezabarvuje, opadává zelené. Květy jsou jednodomé. Samčí
a samičí jehnědy na témže letorostu, dlouze stopkaté; objevují se již v létě předcházejícího roku. Samčí
květy po 2-5, nící, koncové, s fialově hnědými podpůrnými šupinami a žlutými prašnými váčky, dlouhé zhruba
7 cm. Samičí květy 1-1,5 cm dlouhé, s vystupujícími červenými bliznami. Květy rozkvétají před pučením
listů. Olše kvete v březnu a dubnu. Plodem olše jsou šištice, v nezralém stavu šedozelené a lepkavé, zralé
tmavohnědé a dřevnaté, dlouhé 8-12 mm; zůstávají na stromě ještě dlouho po spadu semen. Semenné nažky
leskle hnědé, stejnobarevné, ploché, okrouhlé až pětihranné s velice úzkými křídlatými okraji. Semeno
zraje v září až říjnu, vylétává v únoru až březnu.
Používaná část:
List, pupen
Způsob použití:
Účinnou léčebnou formou je tinktura – výtažek z poupat– gemmoterapie. Listy můžeme používat ve formě
bylinného čaje samostatně nebo ve směsi.
