Miluji třezalku
Nastává čas sběru Třezalky tečkované. Kdy jindy než nyní v čase svatojánském. Třezalce se také mimo jiné říká bylina sv. Jána, je královnou svatojánských bylin.
Ráno jsem si přivstala a vyrazila na louku, kde mezi vysokou trávou, kopretinami a dalším lučním kvítím do dálky zářily žluté květy třezalky. Ranní procházka orosenou loukou je úchvatná! Ve svitu vycházejícího slunce můžete vnímat sladkou vůni bylin a rostlin kolem vás, slyšíte neúnavný zpěv ptáků a bzukot čmeláků a včel. Ti milují květy třezalky. Radostně přelétají z jednoho na druhý. Pokoušela jsem se vyfotit malého čmeláka v jeho snažení nabrat co nejvíce pylu, ale bylo to obtížné. Jako by si říkal: „a ještě tady, jé a ještě tady, jú a támhle je hodně…“ rychle přelétal z květu na květ, chvíli neposeděl.
Vzala jsem košík a začala sbírat. Třezalka rostla v malých ostrůvcích mezi trávou. Vždy jsem dávala pozor, abych nenatrhala z jednoho ostrůvku všechno, vzala jsem si jen část, tak aby zbylo i pro další obyvatele louky, pro které je potravou. Poděkovala jsem přírodě a rostlinám za úžasnou energii, kterou jsem na tom magickém místě mohla načerpat a za dary, které mi dala. Zdá se vám to zvláštní? Vždyť bez přírody bychom nemohli existovat. Dává nám vše, co potřebujeme pro náš klidný a zdravý život. To jen my, lidé hledáme energii a štěstí v nákupních centrech či na jiných místech, kde rostliny, stromy a ptáky nepotkáme.
Natrhala jsem třezalku, která ještě úplně nerozvinula své květy, abych jí mohla naložit na výrobu naší úžasné tinktury z pupenů rostlin, a také jsem natrhala třezalku pro sebe. Tak se už pyšnila rozvitými medovými květy. Usuším jí a jako každý rok si jí doma smíchám s dalšími bylinami do mých lahodných bylinných čajů.
…a vůbec nemám strach, že by mi něco udělala. Chudák třezalka! Farmaceutické firmy a všichni kolem nich se na ní zaměřily jako na vrchol nebezpečí, které vám může ublížit, vyvolat reakce, změnit, či snížit účinky léků. Pozor, pozor, třezalka ubližuje…Přitom znám řadu jiných bylin, kde je třeba být velmi ostražití při jejich užívání, ale o nich se už tolik nemluví.
Třezalka je skvělá! Umí snížit zánět v těle, velmi dobře snižuje alergické reakce, zmírňuje bolesti a napětí, působí proti cystám, léčí záněty slinivky, jater a umí si poradit i s ekzémem, lymfatickým otokem či hemoroidy. Vždy však k sobě potřebuje nějakého pomocníka. Třeba řebříček, měsíček, řepík nebo mochnu.
Důležité je znát, že ani třezalku, ani jinou bylinu není vhodné pít samostatně dlouhodobě. Takže pokud chcete využít skvělých léčivých vlastností této královny rostlin, vždy jí dejte do bylinné směsi. Potom se nemůže stát, že budete mít nějaké reakce.
Platí zde jediná výjimka, a to jsou lidé, kteří užívají antidepresiva a jiné psychiatrické léky. K nim opravdu třezalka ani ve směsi nepatří.
Tak mě napadá, že možná, kdyby tito lidé zažili ten až mystický pocit na ranní louce, tak by antidepresiva nepotřebovali. Celkově si myslím, že bychom se měli vrátit k přírodě. Ta léčit opravdu umí, jen je potřeba k ní přijít, a požádat. Ona má dostatek pro všechny.
Přeji vám krásné nejenom letní dny v přírodě.
Aneta Benediktová