O překyselení organismu
Acidobazická rovnováha neboli vyrovnanost mezi kyselinami a zásadami v těle je důležitá
pro správné fungování látkové výměny a zažívání. Je podstatná také pro činnost enzymů, pro celkové
zdraví organismu a navíc určuje rychlost stárnutí a rozvoj onemocnění.
Mé povídání o překyselení organismu v Českém rozhlase - Sever si můžete poslechnout zde.
Rozličné názory na překyselení organismu
Častým argumentem lékařů či zdravotnických pracovníků je, že překyselení těla neexistuje, že je to jen výmysl léčitelů. Je to jen otázka úhlu pohledu. Lékaři z anatomického pohledu na tělo mají pravdu. Na úrovni vnitřního prostředí v organismu (na úrovni krve) musí být v těle stabilní prostředí, jinak bychom umřeli.
Důležitá role vyrovnaného pH v našem těle
PH naší krve musí mít lehce zásaditou hodnotu 7,365. Jakmile by se jen mírně vychýlila, došlo by k rozvratu vnitřního prostředí organismu, a ten umírá. Tomu je podřízena celá funkce těla, která se snaží tuto hodnotu udržet. Do krve se nám dostávají metabolickými procesy různé látky včetně kyselin. Tyto kyseliny se mohou do krve dostávat např. dýcháním (oxid uhelnatý), ale nejčastěji stravou.
Krev musí mít vyrovnané pH a veškerá činnost orgánů v těle je této logice podřízena. Kyselou krev tělo neutralizuje za každou cenu. Děje se to například vyplavováním zásaditých minerálů, zejména vápníku, i když tím způsobuje jeho deficit v ostatních částech a orgánech.
Při metabolismu živin, které obsahuje naše strava, vzniká velké množství vedlejších produktů a mimo jiné i kyselin. Například při štěpení cukru v těle vzniká jako vedlejší produkt kyselina močová. A to je právě ten typ překyselení organismu, na který v poslední době začínají upozorňovat lidé zabývající se přírodními typy léčby. Jedná se o nadměrné množství kyselin, které vnikají do našeho organismu zejména ze špatného složení stravy a ze stresu.
Podíváme-li se na pH trávicího traktu člověka, zjistíme, že v ústech a hltanu je zásadité. Zde dochází k prvnímu trávení uhlohydrátů prostřednictvím enzymů (ptyalin).
V žaludku je prostředí velmi kyselé, které je potřebné k prvnímu trávení bílkovin. Dále strava postupuje do první části tenkého střeva do tzv. dvanáctníku, kde se promíchá částečně natrávená strava se žlučí a trávicími enzymy slinivky.
Takto natrávená strava postupuje do tenkého střeva, které je nejdůležitější pro vstřebávání živin do organismu. K tomu je nezbytné zásadité prostředí (pH 8-8,5). Na kvalitě tenkého střeva a jeho zásaditém pH značně závisí naše zdraví a kvalita našeho imunitního systému.
Zbytky natrávené stravy pak pokračují do tlustého střeva osídleného mikroorganismy, které dokončují trávicí a vylučovací proces. I tyto mikroorganismy potřebují ke svému životu zásadité prostředí. Až v oblasti sigmatu a konečníku se mění prostředí na kyselé.
Pokud by neutralizace nenastala, znamenalo by to, že dojde k postupnému narušení rovnováhy, organizmus se dostane do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt. Při nižším pH totiž hemoglobin nepřenáší kyslík a dojde k zadušení.
Organismus za všech okolností udržuje toto pH v normálu a to na úkor toho, že si bere na neutralizaci zásadité minerály ze svalů, cév, kloubů, kostí...
Zajímají vás projevy a důsledky dlouhodobého překyselení organismu? Přečtěte si můj další článek právě na toto téma.